Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
Možnosti posílení preventivní péče o krajinu‚ včetně protipovodňových aspektů této problematiky a harmonizace souvisejících předpisů
Branžovský, Antonín
Cílem studie je na základě kritické analýzy formulovat podklady pro transformaci péče o krajinu a přírodu do podoby porovnatelné s praxí v EU. Péče o krajinu a ochrana před povodněmi v období po roce 1974. Péče o krajinu a ochrana před povodněmi - stav před povodněmi roku 1997. Péče o krajinu a ochrana před povodněmi - stav po povodních roku 1997. Péče o krajinu a ochrana před povodněmi – úprava vodním zákonem. Vyhodnocení povodně roku 2004. Komplexní ochrana před škodami způsobenými povodňovými průtoky integrovaná do systému ekologie krajiny. Návrh věcného záměru kodexu životního prostředí. Posouzení návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky z hlediska preventivní péče o krajinu.
Analýza úrovně hygienických znalostí žáků 1. - 3. tříd Základní školy Hradská Humpolec
PRŮŠOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá monitoringem hygienických znalostí žáků ve věku 6 ? 10 let navštěvujících Základní školu Hradská v Humpolci. Dále je zaměřena na výchovu žáků k významu dodržování hygienických pravidel a o možných důsledcích, které mohou vzniknout v případě jejich porušování. Nakonec, po provedení edukace, jsem vyhodnotila znalosti žáků o dané problematice. Úvodní část práce seznamuje s historií hygieny, základními hygienickými návyky, vybranými infekčními onemocněními dětského věku, epidemiologickou charakteristikou těchto nákaz, diagnostikou, klinickými poznatky, preventivními opatřeními a problematikou očkování. Tato část byla vypracována metodou sekundární analýzy dat. V druhé části práce byl proveden kvantitativní výzkum a přednáška na téma ?Prevence infekčních nemocí s nácvikem správné techniky mytí rukou?. Pomocí grafů jsou statisticky vyhodnocena data, která byla získána dvěma dotazníkovými šetřeními. V třetí části práce je zavedena diskuze nad získanými výsledky. Žáci mají základní znalosti v péči o tělo, vědí, jaké hygienické návyky mají dodržovat. Bohužel ne vždy tak činí. Nutnost dodržování hygienických pravidel není dětmi upřednostňována, protože si neuvědomují jejich důležitost. Děti by měly zlepšit svojí dentální hygienu a techniku mytí rukou. Dodržovat hygienu je důležité v prevenci infekčních onemocnění a bezesporu také proto, aby se každý cítil dobře. Dle mého názoru má edukace vliv na zlepšení úrovně znalostí v oblasti hygienických návyků, a proto její provádění má význam. Práce může být použita jako informační materiál pro práci v dané oblasti. Výsledky mohou být využity při zvyšování úrovně znalostí dětí v osobní hygieně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.